Jsem členem TOP 09 od roku 2010. V roce 2009 jsem byl velkým podporovatelem projektu vznikající pravicové konzervativní strany. Pamatuji její úspěchy i neúspěchy. Marné snahy o transformování strany, která byla vytvořena shora, ve stranu, která by byla pevně ukotvena v obcích i krajích. Pamatuji řadu více či méně neúspěšných pokusů TOP 09 ideově ukotvit a definovat její směřování. Směru, který poslední roky TOP 09 nabírá, však přestávám rozumět. Nelíbí se mi. Ale ještě více se mi nelíbí, že jej jako řadový člen, stejně jako ostatní řadoví členové, můžu jen těžko ovlivnit. Proč? Protože se nás nikdo na náš názor neptá – a co hůře, protože nikdo ani nemá snahu s řadovými členy komunikovat a změnu směru vysvětlovat. Komunikace TOP 09 se omezila na prázdná nic neříkající hesla typu „věříme vám“ nebo „silou rozumu“, zatímco opravdová diskuze o idejích a programu se vytratila.
Projekt TOP 09, který vznikal v době vyhrocených negativních kampaní, si původně zakládal na tom, že povede pozitivní kampaně založené na vlastním programu a zdrží se kritiky ostatních. Zpočátku byla TOP 09 pro voliče zajímavá nejen proto, že byla novou silou na politické scéně, ale především proto, že měla voličům co nabídnout. Dnes se počínání strany jeví velmi defenzivně. Co vlastně dnes TOP 09 nabízí voličům? Místo vlastních nápadů jen kritiku. Zatímco jiní nabízí řešení, TOP 09 strašení. TOP 09 se stala anti-Babišem. Jsou snad osobní spory a uražená ješitnost předsedy strany důležitější než program strany? Co je vlastně programem strany? Nemohu se zbavit pocitu, že TOP 09 nemá program, nýbrž jen individuální výkřiky několika poslanců, které s nikým a především s členskou základnou nediskutovali.
Přiznám se, že jsem tyto volby TOP 09 v kampani žádným způsobem nepodpořil. Ale proč také? Proč bych měl podporovat „program“ a ideje, se kterými nesouhlasím a nad kterými kroutím z odborného hlediska hlavou. Za jiných okolností bych si odpověděl, že jsem součástí demokratického celku, kde vítězí názor většiny, a menšina v zájmu celku tento názor respektuje. Tohle ovšem není ten případ. Já vlastně ani nevím, zda můj názor je v rámci TOP 09 názorem většiny, nebo menšiny, protože se mě na něj nikdo nezeptal. Nebyl jsem informován o tom, že se připravuje „program“, nedostal jsem relevantní příležitost se k němu vyjádřit, a hlavně mi jej nikdo nevysvětlil. V TOP 09 nefunguje komunikace, a to nejen směrem zespoda, ale ani směrem shora.
Na spoustě témat neexistuje v rámci TOP 09 shoda. V důsledku nefunkční komunikace a absence debaty uvnitř strany neexistují ani snahy o hledání společného postoje k důležitým tématům. To dává příležitost ojedinělým výkřikům poslanců, které jsou prezentovány jako oficiální postoj strany. Ale jak to může být postoj strany, když vlastně nikdo neví, jaký názor mají členové strany. Tak například, co myslíte, jaký postoj zaujímá většina členů strany k tématům adopcí dětí stejnopohlavními páry, manželství stejnopohlavních párů, inkluzi ve vzdělávání, přijímání imigrantů – nebo jak se staví většina členů k osobě předsedy TOP 09.
Požadavky na zlepšení komunikace v rámci TOP 09 jsou pravidelně vznášeny od samého počátku fungování strany, nikdy však nebyly tak naléhavé, jako jsou dnes, v době největší porážky TOP 09 v její historii. Pokud TOP 09 nezačne komunikovat výrazně lépe, a to nejen s vlastními členy, ale i s veřejností, nebude mít v příštích volbách co nabídnout.
Za celou dobu jsem si na TOP 09 nejvíce vážil lidí, kteří se stali jejími členy nebo alespoň podporovateli. Značná část z nich do strany vstoupila z nezištných důvodů, prostě jen proto, že chtěli podpořit dobrý projekt a kultivovat veřejný život. Nepotřebovali politickou stranu jako výtah k moci tak jako někteří politici, kteří by se z důvodu vlastní neschopnosti jiným způsobem nemohli realizovat. Jsou to často uznávání odborníci ve svých oborech. Problémem ale je, že to o nich strana neví a nedokáže využít jejich potenciál. Nezapojuje je do debat nad odbornými hledisky programu. Ignoruje je. Část z nich doufá, že se komunikace v rámci TOP 09 zlepší a budou mít tu příležitost TOP 09 pomoci, část z nich po opakovaných zklamáních řady TOP 09 opustila.
Řešením opravdu nemůže být internetový portál my.top09.cz. Ten může sloužit jako technická podpora, nikoliv však jako prostor pro diskuzi. Řešením nemohou být ani půldenní konference na různá dílčí témata včetně těch ideových. K čemu jsou konference, o jejichž konání se většina členů ani nedozví, na kterých je zpravidla finanční bariéra vstupu, a proto i účast nevalná a nahodilá. Pokud se již na těchto konferencích podaří někomu dostat ke slovu, nestává se příliš často, že by vyřčené příspěvky nebo komentáře měly možnost ovlivnit program nebo směřování strany. Autor příspěvku nebo komentáře ani nedostává zpětnou vazbu, jak bylo s jeho úsilím naloženo. Jaká je tedy motivace účastnit se těchto konferencí? Tím nechci říci, že konference nemohou být zajímavé, pouze říkám, že nesmí být zaměňovány za komunikaci TOP 09 s členy strany, jedná se spíše o jeden z doplňujících kanálů komunikace.
Ta hlavní komunikace by měla probíhat především prostřednictvím oficiálních orgánů strany. Od předsednictva k místním organizacím a od místních organizací k předsednictvu strany. Nesmí se však také zapomínat na komunikaci s veřejností. Obsahem komunikace nesmí být pouze organizační a personální záležitosti, ale především ideové a programové otázky. Pokud se tyto základní věci nezlepší, budou další členové zklamaní z TOP 09 odcházet.
Ve spolupráci s předsedou naší regionální organizace Radkem Vondrou jsme se pokusili nalézt řešení, které by mohlo být funkční. Plán, který počernická Topka iniciovala, má být představen na nejbližším regionálním sněmu TOP 09.
Je to jen na nás! Uděláme s tím něco?
Zdeněk Doubravský, člen TOP 09 Horní Počernice
