Pracuji už více než tři roky v Bruselu a jednou z oblastí mého profesního zájmu je čerpání evropských strukturálních a investičních fondů Českou republikou. Pro krátké připomenutí si dovolím uvést několik málo údajů. V letech 2014–2020 má Česká republika možnost využít ke svému rozvoji a k dosažení životní úrovně více rozvinutých, tzv. starých, členů Evropské unie téměř 24 mld. €, tedy cca 649,3 mld. Kč. Nyní na sklonku léta 2016 se nacházíme přibližně v třetině programového období a nastává tak čas pro první bilanci toho, jak moc jsme při čerpání evropských strukturálních fondů úspěšní.
Garantem úspěšného čerpání je Ministerstvo pro místní rozvoj, na jehož stránkách jsou k 30. 4. jako nejaktuálnější uvedeny následující údaje: stav finančních prostředků k poskytnutí podpory – 35,8 mld. Kč (tedy cca 5,9 % z celkově alokované částky). U termínu „stav finančních prostředků k poskytnutí podpory“ je navíc dobré zmínit, že se jedná o prostředky schválených, v tuto chvíli teprve realizovaných projektů. Tyto projekty jsou financovány žadateli, kteří ještě neobdrželi finanční prostředky v jednotlivých žádostech o platbu, a už vůbec nedošlo k proplacení takto vynaložených nákladů ze strany Evropské komise.
Zajímavé je se také podívat, jak si vedou jednotlivé národní operační programy, kterých máme v současnosti 10. Jako zdaleka nejméně čerpaný se jeví „Operační program Doprava“, u kterého byly zaregistrovány žádosti projektů v hodnotě pouhých 1,35 mld. Kč z objemu 182,98 mld. Kč, jež jsou v letech 2014–2020 k dispozici. Neslavně v celkovém srovnání vychází i „Operační program Praha“ – pól růstu, kde počet zaregistrovaných žádostí projektů v třetině období určeného k čerpání dosáhl na částku necelých 570 mil. Kč z 8,89 mld. Kč.
Uvedená data jsou o to více alarmující, že v průběhu třetího čtvrtletí letošního roku dojde ze strany Evropské komise ke kontrole čerpání evropských strukturálních a investičních fondů. Jako ne zcela nepravděpodobný scénář se pak jeví možnost, že s odkazem na dosud nedostatečné čerpání dojde k výraznému snížení původně odsouhlasených částek určených k rozvoji chudších států EU. Tyto prostředky pak budou použity k řešení jiných celoevropských problémů a rizik. Oblastí, kam mohou být finanční prostředky tzv. čistých přispěvatelů do společného rozpočtu EU směřovány, je více než dost a jako nejpravděpodobnější se jeví pomoc státům zasažených současnou migrační krizí. V této souvislosti je nutné si uvědomit, že Česká republika je stále výrazným příjemcem evropské pomoci a v době minulého finančního rámce let 2007–2013 jsme ze společného rozpočtu EU získali o 393,4 mld. Kč více, než jsme do něj odvedli.
Výsledky současného vládního kabinetu při využívání prostředků evropských strukturálních fondů pro rozvoj naší země, dostavby potřebné (nejen) dopravní infrastruktury, investic do vzdělávání, výzkumu a vývoje jsou tak tristní - a v podstatě se jedná o další nevyužitou příležitost s tím, že tentokráte se s ohledem na možné krácení výše evropských strukturálních fondů tato příležitost již nemusí opakovat.
Marek Polach, diplomat zastoupení Prahy v Bruselu
